Ze života ›  Kultura › 

Mezi ploty 2007-05-27

Buck the Bug
Tuto neděli jsme si zařadili do sbírky vyzkoušených festivalů další českou legendu - festival v mnoha ohledech výjimečný. Už jenom umístění pražské části je pro běžného člověka značně exotické. Na druhou stranu je to jedna z mála příležitostí, kdy se sem člověk dobrovolně a rád podívá (a není to zas tak úplně špatný ... ;)). Další raritou je zákaz prodeje alkoholu, což je docela pochopitelné, ale hudební festival mám já, a asi i mnoho daších, podvědomě spojení s pivem s příchutí plastu.
Ačkoliv jsem měl od rána "remcavou" náladu (pozn. autora: "A pak, že mám jenom výraz číslo 1 a 2!" ;) ) a preventivně jsem ve všem viděl problém, šlo vše jak po drátkách. Oproti očekávání byly posíleny autobusy MHD, fronta před pokladnou opravdu svižně ubývala, pak i fronta u samotného vchodu s klasickým festivalovým "kroužkováním" odsejpala ... Už jsem byl skoro nesvůj, ale nakonec jsem si našel svou oběť - předražené nealkoholické pivo! OMFG, Radegast Birell za 28,-! Nevím, jestli jsem zase po roce odvykl festivalovým cenám, ale za pito mi to přijde dost. Ani se pak nedivím českým hlavičkám, které pašovaly "polotučné" z nedalekého Lidlu. Tak zase raději chvíli pozitiva. Překvapila mne rozloha areálu, který je navíc plný zeleně. Fesťák s takovou rozlohou jsem opravdu nezažil. Uvažte, od jednoho pódia nevidíte k dalším, ba ani neslyšíte odrazy! Nevýhodou je, že se zase nedá tak rychle střídat. Nakonec pomohla různě velká zpoždění a dařilo se nám docela dobře kombinovat.
Ačkoliv trval festival dva dny, šli jsme jenom na jedno odpoledně a nebyl tedy prostor na nějaké experimentování jako na "velkých" festivalech, kdy si někde sednu a počkám, co bude. Naplánovali jsme si samé "staré známé", kteří nezklamou, ale na druhou stranu zas logicky nemohou moc překvapit. Tleskač (klasika - zesplzeňské Ska), Sto zvířat (starý i nový věci, ale Podpaží nedali), kousek koncertu KOA (Navarovou mám rád, ale KOA mne zatím neoslovila, i když muzikanti jsou to jednoznačně skvělí, a to se taky cení), Švihadlo (cd Slunce jsem si kdysi pouštěl pořád dokola, ale poslední dobou se na jejich koncertech skoro až nudím ...). Úmyslně jsem pozapomněl na Radima Hladíka & Blue Effect ...
... původně jsem chtěl úplně vynechat, protože jsme je poslední dobou párkrát slyšeli a za necelou hodinu, kterou mají k dispozici na festivalech, se akorát posluchač namlsá a pak si musí nechat zajít chuť. Ale dovětek "Unplugged" a skluz na druhém podiu nám nedaly. A opravdu to stálo za to. Pro posluchače "klasických" Efektů to může být zklamání, protože holt Mišík na Meditaci je nepřekonatelný. Ale pokud se to pojme tak, jak sám R. Hladík představil toto uskupení "hrajeme hudbu druhé poloviny dvacátého století tak trochu jinak", pak si přijde na své většina. Jak ti, kteří znají jenom Slunečný hrob z Pelíšků a jsou překvapeni, že je to od "nich", tak ti, kteří přišli na konkrétní typ muziky. Ale i ti mohou být překvapeni. Ono slyšel Depeche Mode nebo Beatles v podání Blue Effect a ještě k tomu jenom akusticky je opravdový zážitek. Stejně tak, jako mi nikdy moc neseděli Walk Chock Ice, tak na koncertech si jejich pasáž docela rád poslechnu. Na tomto vystoupení jsem i zkoušel fotit, ale příliš se nedařilo, tak alespoň 2 obrázky ...

thumbHladik1web.jpg thumbHladik2web.jpg

... jinak mohu jenom doporučit rozhovor s Radimem Hladíkem v pořadu "Na plovárně" (archiv ČT).

 Ze života  Kultura  0 Komentáře Buck the Bug, May 29th, 2007



Aktuální články

Aktuální komentáře

Kategorie

Linky

RSS blogu

Podporuji

Behej.com
Running Training Log
Opera, the fastest and most secure web browser Connectria.com

Reklama


Evidence