Sport ›  Běhání ›  Závody › 

Přehlídka běžeckých chyb ...

Buck the Bug
... aneb malé ohlédnutí za mým nedělním propadákem při PIM 08. Co vše jsem zvoral?
  • Tempo: Namlsán po pardubické půlce jsem nabyl přesvědčení, že čas kolem 4 hodin již není nic pro mne. Navíc mne v tom některé spřízněné bloggerské duše utvrdili! ;) Ještě ráno před závodem jsem naposledy uvažoval, zda raději nejít na jistotu. Nakonec jsem se rozhodl riskovat - "Co když se mi nakonec poběží dobře a budu litovat, že jsem nešel na lepší čas!"
  • S tempem souvisí i další dvě hlouposti. Nebral jsem příliš v potaz, že vodiči nepoběží na 3:45, ale ve skutečnosti na 3:41. Pokud tedy bylo tempo 5:20 na hraně mých možností, byly ony 4 minuty zatraceně znát. Navíc jsem zcela ignoroval počasí. "Miloš říkal ..." Ale to vlastně souvisí s předchozím bodem. Když jsem se rozhodoval, zda 3:45 nebo 4:00, měl jsem zohlednit hlavně předpokládaný pařák.
  • Příprava: To, že můj trenink nemá žádnou pevnou strukturu, je zkrátka fakt a odraz mého přístupu. Ale i tak se snažím brát v úvahu alespoň základní principy. Vycházel jsem však z mylného předpokladu, že vytrvalost zůstala od zimy, kdy jsem docela v pohodě dal Budějovice za 4 hodiny. Jak se ale v neděli ukázalo, chyběly v přípravě delší běhy nad 30 km. Dvě svižné půlky a jedna třicítka v dubnu to už nezachránily. Alespoň jsem dostal za vyučenou a přes léto budu raději honit objemy než rychlost.
  • Občerstvování: Říkám si to po každém dlouhém závodě. Zkrátka se musím naučit pracovat s trávením. Při tréninku vytrvalosti mi nezbyde než zkoušet, co snesu a co ne. Případně musím najít i nějakého přírodního nebo chemického pomocníka, abych poslední hodinu nemyslel na to, zda se pobl*ju nebo pos*ru. :) Zatím se ukázalo, že tablety s minerály, které by prý měly také částečně pomoci, nejsou to pravé.
  • Trudomyslnost: Když jsem začal tuhnout, propadl jsem strašně rychle beznaději. Hodně to nejspíše souviselo s velkými očekáváními a i pocitem lehkosti, který jsem měl téměř až do třicátého kilometru. S nástupem krize vypnul i mozek a nabyl jsem dojmu, že to bude minimálně za 4:30. Nakonec jsem byl dost překvapen, když jsem před cílem uviděl vodiče na 4:00 (i když s malým zpožděním proti plánu). Možná kdybych trochu přemýšlel, tak jsem se mohl oklepat. Je fakt, že maraton je více o hlavě než o nohou. A po třicátém to platí dvojnásob.

Když už je z toho tak negativní článek, neodpustím si i rýpnutí do PIMu. Před březnovou půlkou jsem se snažil nenechat se ovlivnit kritikou účastníků z minulých ročníků. Tehdy mne organizace nenadchla a tento týden se to jenom potvrdilo. A co třeba?
  • Počet záchodů na startu. Cca 10 - 12 kadibudek na startu pro 5000+ běžců je uboze málo. A chca-nechca nezbylo než "chca" po historickém okolí. :(( Pravda šlo to vyřešit tak, jak to udělal Dan. Počkat na start a místo čekání v davu si dojít ulevit. :)
  • Řazení do koridorů bylo zcela bez kontroly a dopředu se tak dostali běžci, kteří běželi po startu tempem pomalejší ne o několik sekund, ale o celé minuty.
  • Když se k tomu přičte, že prvních několik kilometrů závodu je kapacitně poddimenzováno, vychází z toho mačkanice i zbytečné, byť nechtěné, kopance. Přitom by se určitě našlo několik míst, kde by se mohl dav během 2 - 3 km bez problémů roztáhnout, a pak teprve zamířit do centra. Stejně o nějakém reprezentativním charakteru trati nemůže být moc řeč, pokud se probíhá přes staveniště a místa, kde česky moc občanu neumí.
  • Kilometrovníky. Před závodem jsem někde četl ubezpečení, že budou nepřehlédnutelné. Možná pro Keňany. Já běžel ze začátku v balíku a neviděl jsem ani vodorovné reflexní, ani svislé značení. Většinou tak každé druhé. A když už, tak byly některé absolutně bludné. Např. v Podolí, kde byl jeden o několik set metrů mimo. Perlou však byly milníky v protisměru na Strakonické. :))
  • Občerstvovačky. Ionťák byl dobrý a i správně naředěný. Zcela však chyběla čistá pitná voda. Dát jako jedinou alternativu k iontu slanou minerálku je zkrátka zhovadilost. Když už je třeba udělat něco pro sponzora, lze využít i další jeho produkty. A Mattoni má ve své nabídce i stolní vody. Pokud mám tedy milému sponzorovi udělat radost, já si mattonku alespoň rok nedám, protože bych se z ní asi poblil. Zdravíme do Varů!!!
Pochválit ale musím prostor cíle. Narozdíl od Půlky to tentokrát odsejpalo a žádná protivná bába to nezdržovala. SMS s výsledkem přišla na správný mobil, narozdíl od dalších mailů. Ona totiž jedna registrace přepisuje druhou. :))

Souhrn:

 Sport  Běhání  6 Komentáře Buck the Bug, May 18th, 2008



Aktuální články

Aktuální komentáře

Kategorie

Linky

RSS blogu

Podporuji

Behej.com
Running Training Log
Opera, the fastest and most secure web browser Connectria.com

Reklama


Evidence