BuckTheBug.net

Stromovka 2009 aneb maratoncem i v očích škarohlídů :)

Výsledek mého 3. letošního maratonu překvapil nejen kolegy Tragedy, zasvěcené kamarády, ale především i mě samotného! :)

Příprava
Asi nemá cenu detailně se rozepisovat o jednotlivých trénincích, tak alespoň to důležitější v pár bodech.

• po jarním trápení, které vygradovalo v Novém Veselí,  jsem poprosil Robina Vohlídala, jestli by mi nepomohl s přípravou
• od 6. 7. do maratonu - 1 495km v pěti a později v šesti jednotkách týdně
• 9 dnů v Melagu ve zhruba 2 000m n. m. - odběháno 194km
• Malý svratecký maraton (32km) za 2:12
• Brněnská pětadvacítka za 1:40

Aby to nevypadalo až příliš idylicky, něco se také nepovedlo. Rozhodně velká hloupost bylo jít na krev uprostřed přípravy. Dřív jsem nepozoroval vliv, ale jenom proto, že jsem nikdy neběhal kvalitu.
Asi největší nepříjemnost přišla 3 týdny před samotným závodem, kdy mě začaly bolet kotníky. Takže jsem se místo závěrečného vylaďování kulíroval a co budu běhat, jsem se rozhodoval většinou až daný den podle aktuálního stavu. Ale těžko říct, možná to bylo i dobře, protože jsem si docela odpočinul. :)


Závod
Díky komplikacím a také hrůznému počasí, které přišlo pár dnů před závodem, jsem byl hodně odevzdaný. Sebedůvěra, kterou jsem měl po Víru a Brně, byla ta tam a začínal jsem mluvit už jenom o překonání jarního osobáku 3:27. Nekonal se tak ani tradiční předstartovní stres. Sice jsem měl na zápěstí rozpis několika možných variant, ale vše jsem nechával náhodě. Respektive na tepech - jít pětku, možná i celou desítku hodně na pohodu a pak se ukáže...

V úvodním zkráceném okruhu jsem tak srovnal tempo plus mínu 4:35. Opatrně jsem šel i první velké kolo. Příjemé bylo, že mě nic nebolelo a běželo se mi až překvapivě lehce. Co mě ale opravdu nakoplo, byl komentář Iva Domanského coby oficiálního moderátora, že běžím velmi pomalu. Tak to tedy ne! Zkusil jsem zrychlit. A ono to šlo... dokonce i bez rapidního nárůstu tepů.

Dál je to už docela nuda. Všechno to nějak strašně rychle utíkalo - pípnout si mezičas na značené pětce, zkontrolovat na zápěstí jakému výslednému času to odpovídá, pak už jsem zase byl u kurtů, tak rychle trochu gelu, zapít čajem, pípnout si další kolo a tak pořád dokola. Akorát do předposledního kola jsem si vzal malou flašku, ve které jsem měl šťávu se Shlehou. Ale moc jsem toho nevypil, protože to strašně pěnilo a navíc to je pěkný hnus. ;) V náběhu do posledního kola jsem občerstvení vynechal úplně a i díky tomu jsem doběhl Tomáše Ulmu. V tu chvíli jsem začal opravdu věřit, že by to mohlo být pod tři. Cítil jsem únavu a i tempo docela kolísalo, ale nechtěl jsem (nemohl jsem!) to zbabrat kousíček před cílem, takže jsem se snažil dát do toho opravdu všechno.


V seběhu do cíle už mě vítala Katka s Martinem a ujišťovali mě, že to bude pod tři. Nakonec se mi dostalo i od Iva veřejné pochvaly, že jsem si závod dobře rozvrhl. Kdyby ale věděl, že jsem to původně rozbíhal na 3:15 ... :D Pak už po zbytek dne následovalo jenom přiblblé usmívání a vydatný přísun piva místo pozávodního výklusu.


Shrnutí
Jak už jsem někde psal, byl to asi nejsnazší závod za celé 3 roky, co běhám. Poprvé jsem také nezažil "maratonskou zeď". Poslední dobu nemívám na dlouhých tratích problémy s trávením. Těžko říct, jestli to souvisí s "opatrnějším" jídelníčkem před důležitými závody, lepší trénovaností nebo i se snahou o zpevnění břicha.
A samozřejmě tradiční fakta:

• trať - 42,2km
• čas - 2:58:29 (vs. Stromovka 2008: 3:42:49)    
• tempo -  4:14
• mezičasy na kola: 11:37, 21:46, 20:50, 20:43, 20:39, 20:36, 20:44, 20:54, 20:44
• "půlky": 1:29:59, 1:28:30
• 16. místo celkově/11. v kategorii
• výsledky
• foto Dao, René, Honza Herda, behej.com (foto v článku M. Vicen aka Phusick)

Skutečný maratonec?
V nadpise je narážka na tvrzení některých atletů, že maraton se běhá pod 3 a že pomalejší je už chůze. Chápu, že pro vrcholového atleta je tempo 4:30 tempem regeneračního běhu. Ale po poslední zkušenosti mohu za sebe říct, že je toto tvrzení pěkná blbost! Ať jsem běžel za 4 nebo teď za 3 hodiny, bylo zatížení podobné, tzn. 80-85% HRmax. Čím více času tedy maratonec stráví na trati, tím větší je i celkové zatížení. S tím bude také souviset i "zeď", která má asi spíš vztah k času než ke vzdálenosti. U mě přicházela většinou zhruba po 2:50 - 3:00.
Nebudu tady obhajovat turisty s fotoaparáty, kteří projdou trať za 7 hodin nebo mladého sportovce s časem přes 5 hodin, který podcenil přípravu. Ale myslím si, že nikdo, kdo dokončí v čase odpovídajícím jeho věkové kategorii, by se neměl dočkat uštěpačných poznámek. A už konec filozofování... :)

 Sport  Běhání Buck the Bug, October 22nd, 2009