Každého občas chytí křeč. Nejčastěji do lýtka. A velmi často v noci. Vysvětlení je mnoho. Stejně tak rad, jak takovým bolestivým stavům předcházet. Někdo radí doplňovat hořčík. Ideálně kombinovat s vápníkem, a ještě lépe s vitamíny. Pak přijde někdo, kdo Vám začne tvrdit, že není hořčík jako hořčík. Prý má nějaké vazby. Nebo by měl mít. A když ne, nejen že budete mít zase křeče, ale ještě k tomu další křeče v břiše. A jen co se v tom trochu zorientujete, dozvíte se, že žádná souvislost mezi hořčíkem a křečemi není, že je to jenom placebo. A raději byste měli důkladně stretchovat. Takže protahujete, cvičíte… a nejen, že máte křeče, ale ještě si natáhnete sval, o kterém jste ani netušili, že jej máte. A jako bonus do něj dostanete zcela novou křeč. Když už opravdu nevíte, co je a není pravda, co by opravdu mohlo pomoci, potkáte nějakého triatleta-železnomuže. Kdo jiný by měl o křečích vědět víc než někdo, kdo dokáže deset hodin v kuse dřít jako vůl! Tak samozřejmě, že má nějaké tabletky, ale zná i tajný tip, který se předává z blouznivce na blouznivce rok za rokem. Nějaký tajný výzkum či studie prý prokázala, že za křeče mohou jen a pouze nervy, resp. nervové vzruchy. A nejúčinnější způsob, jak je znovu aktivovat, je ochutnat něco s velmi výraznou chutí. Např. lák od okurek nebo chilli. Což jsou samozřejmě ty nejpraktičtější věci, které s sebou vozíte na sportovní výlet a které máte vždy připravené u postele.
Jak už asi tušíte, pravý důvod a původ křečí je úplně jiný. Zcela prostý. Je jím totiž Lýtkozřout. Tento malý ohava se živí bolestivými grimasami, úpěním a nářkem těch, kterým zasekne kusadla do lýtka. A proč na to už dávno vědci nepřišli? Ale přišli. A byli skutečně blízko tomuto skandálnímu odhalení. Naneštěstí, Lýtkožrout má vzdáleného bratrance Paměťožrouta (také jej znáte, že?) a ten na poslední chvíli zařídil, že tento tvor se do odborné literatury zapsal jako lýkožrout, navíc se zcela zmatečným popisem. Takže zde po léta roste obchodní impérium řízené Lýtkožrouty, kteří prodávají domnělé prostředky na prevenci křečí. Z obrovských zisků financují kampaně na propagaci těchto výrobků, poskytují granty na výzkumy, které odvádějí pozornost na nesmyslné příčiny křečí jako je nedostatek hořčíku. Na druhou stranu, Lýtkožrouti však musí platit provizi Paměťožroutům, aby si náhodou nějaký vědátor nebo sportovec neuvědomil pravou příčinu. A nejbizarnější na tom všem je, že po Šumavě pobíhají různé skupiny aktivistů a honí fiktivního lýkožrouta. Navzájem se urážejí, žalují, přivazují ke stromům a vyvádí další vylomeniny.
Takže až Vás příště chytí křeč, hlavně nekřičte, nešklebte se, nenaříkejte, jinak to bude ještě horší! A hlavně šiřte tuto pravdu dál, než ji Paměťožrouti zase pohltí!
Cože jsem to chtěl? A, ano, vzít si hořčík…